Skupina hledačů Pravdy. / Group of seekers for The Truth.
 
PortálPříjemFAQCalendarSeznam uživatelůUživatelské skupinyHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Další pohled na ajurvédu

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
द्वैपायन दास
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 182
Join date : 15. 12. 11
Age : 24
Location : Praha / Prague

PříspěvekPředmět: Další pohled na ajurvédu   21.05.12 11:49



Poslední dobou se mnoho lidí začíná obracet k alternativním způsobům léčení, protože pociťují nedostatky západní alopatické medicíny, která svými metodami často způsobuje různé alergické reakce organismu, v těle zabíjí jak nežádoucí, tak i žádoucí bakterie, nepříznivě ovlivňuje metabolický systém apod. Navíc mnoho nemocí ani vyléčit nemůže. Védská literatura nepopisuje pouze záležitosti týkající se duchovní existence, ale také obsahuje rady, jak správně žít v tomto hmotném světě, kde jsme uvězněni v dočasných hmotných tělech, a i tak ze špatného vytěžit to nejlepší.

Ájurvéda se zabývá zdravím a celkově lepším životním stylem, abychom se s plným nasazením a bez nežádoucího rozrušování mohli věnovat duchovnímu životu. Tato věda vysvětluje, že nemoci vznikají kvůli nerovnováze či neumírněnosti. Bhagavad-gítá (6.17) se zmiňuje: „Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním jógy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.“ Alopatická antibiotika a chemoterapeutika slouží k rychlé léčbě projevených tělesných nemocí, ale bohužel neodstraňují samotnou příčinu nemoci. Je to podobné, jako když při uklízení všechnu špínu pěkně zametete pod koberec. Ájurvéda v první řadě doporučuje prevenci. Naším záměrem není prezentovat širokou škálu ájurvédských léků a léčebných postupů, ale spíše seznámit s ájurvédským přístupem ke zdraví a podstatou léčení různých onemocnění.




Více o ájurvédě
O ájurvédě, neboli vědě o životě, se hovoří jako o nejstarším, v současnosti stále používaném systému péče o zdraví. Z ájurvédy se rozvinuly lékařské systémy Tibetu, starých Číňanů, Řeků a Arabů. Ájurvédu v životě používá mnoho miliónů lidí v Indii, Nepálu, Bangladéši, Pákistánu a v dalších zemích střední a východní Asie. V Evropě a Americe představuje nejrychleji se rozšiřující alternativní a doplňkový způsob péče o zdraví. Ájurvédu ale v její podstatě nelze považovat za alternativní či doplňkovou. Ti, kteří vážně a pečlivě studovali tuto vědu, vědí, že její principy konvenční západní medicínu nedoplňují, ale spíše jí odporují a úplně ji vyvrací.

Ájurvéda je filozofický systém založený na neměnných principech. Západní medicína se pyšní tím, že je empirická a neustále přichází s novými a vylepšenými způsoby léčby. Ájurvéda místo toho pohlíží na pacienta jako na duchovní bytost, která vstoupila do těla vztahujícího se k určité rodině, společnosti a zemi. Konvenční medicína vidí pacienta jako seskupení různých soustav, orgánů, buněk a chemických látek, které na sebe vzájemně působí podle fyzikálněchemických zákonů. Ájurvéda u pacienta velice zvažuje místo, čas a okolnosti, ale západní medicína k těm nejrozdílnějším případům přistupuje obecným a standardizovaným způsobem. Tyto tři základní rozdíly v povaze, zaměření a praxi dostatečně rozptylují mýtus o pouhé doplňkovosti ájurvédské medicíny. Ájurvéda také není jen alternativní. Svým přístupem je úplná a vždy použitelná.




Cíl ájurvédy
Konečným cílem ájurvédy není pouze udržet si dobré zdraví, ale spíše být schopen následovat proces sádhany v bhakti-józe, neboli proces duchovního zušlechťování. Zdraví samotné nemá být cílem lidského snažení. Kvůli nepatřičné propagandě určitých představitelů komerční ájurvédy, kteří zdůrazňují dokonalé zdraví apod., zůstává tento cíl mnohdy zastřen. Všechny bytosti se musí narodit, zestárnout, onemocnět a dříve nebo později zemřít. Nikdo není výjimkou. V tomto světě je sto procentní úmrtnost. Proč se ale pak zatěžovat s nějakou ájurvédou? Jednoduše proto, aby podpořila náš duchovní život.



Ajurvéda a zdraví
„Ájurvéda chápe zdraví jako vrozenou, přirozenou rovnováhu lidského organismu. Lidský organismus je popisován jako proudící systém, protože se skládá z rozmanitých systémů kanálů. Ti, kdo ájurvédu praktikují správně, ochraňují pránu (životní vzduch), regulují agni (trávicí oheň) a kultivují ódžas (esenci), a to jak při zdraví, tak i při nemoci. Tyto tři pilíře prány, agniho a ódžasu jsou podepřeny třemi pomocnými pilíři viháry (návyků), aháry (vyvážené stravy) a sadáčáry (správného chování).

Ryzí následovníci ájurvédy hovoří o tom, jak je důležité sledovat a zlepšovat kvalitu těchto tří pilířů životní síly tím, že si osvojíme celoživotní návyky správného stravování, pohybu a odpočinku, které představují hlavní prevenci proti všem nemocem, místo toho, abychom se přehnaně zaměřovali na stav tří dóš, které jsou odpadním produktem prány, agniho a ódžasu.




Správné návyky
V první řadě ájurvéda doporučuje pravidelnou lakto-vegetariánskou stravu, která je plně v souladu s jemnými zákony přírody. Lidský život je totiž určen k seberealizaci ne k honění se za přeludy. Ten, kdo se dopouští nepřiměřeného násilí nebo se na něm jenom podílí (zabíjení zvířat), nemůže proniknout do hlubších pravd o životě a jen se stále více zaplétá do komplikovaných karmických vztahů. Dále ájurvéda nabádá k pravidelnému dennímu režimu, který začíná časným ranním vstáváním, kdy přichází celková očista těla (přes noc se z těla vylučují škodlivé látky, které je třeba smýt; při dlouhém spaní se toxiny vstřebávají zpět do těla). Dále je pro udržení zdraví nezbytný dostatek pohybu (nejlépe přirozeného).

Dalším tématem je správná kombinace jednotlivých složek potravy. Když se napijete vody hodinu před jídlem, snížíte tím chuť k jídlu a začnete hubnout. Střídmé pití během jídla je nejlepší. Pít po jídle způsobuje obezitu. Kravské mléko posiluje organismus a je dobré pro mozek a pleť. Podmáslí je lehké a dobře stravitelné. Neutralizuje mnoho nemocí způsobených kaphou. S jogurty je třeba být opatrný, protože zahřívají krev, ucpávají a jsou těžké na trávení.

Jídlo bychom měli jíst s pokojnou myslí. Čerstvé, teplé pokrmy s ghí (přečištěným máslem) usnadňují trávení a vstřebávání potravy. Jídlo bychom neměli jíst ve spěchu (poškozuje to trávení) ani příliš dlouho (vede to k přejídání). V jídle by mělo být ve správném poměru zahrnuto všech šest chutí. Polovinu žaludku bychom měli naplnit jídlem, jedu čtvrtinu vodou a zbytek nechat volný pro vzduch. Dále bychom měli věnovat pozornost spánku. Jeho nedostatek vede ke špatnému zdraví, podvýživě, neštěstí a slabosti. Bdění dlouho do noci a spánek během dne jsou nezdravé. Nejprve vedou k prvně zmíněným, později k obezitě. Spát během dne je pouze pro děti, staré lidi a pro ty, co těžce pracují, nebo trpí nějakou nemocí. Před spaním je vhodné pít lehce horké a lehce oslazené kravské mléko, které uklidňuje mysl a je celkově příznivé pro nervovou soustavu.

Ájurvéda, která není omezená pouze na tělo, říká, že prakticky všechny nemoci mají svůj mentální základ. Proces nemoci ve skutečnosti začíná už na mentální úrovni. Mezi dvě hlavní mentální znečištění patří úzkost a hněv, ze kterých pochází mnoho nemocí. O správném mentálním rozpoložení detailněji hovoří Bhagavad-gítá. Ke správnému postoji patří například ctnostnost v myšlenkách a jednání, soucit s ostatními bytostmi, pravdomluvnost, vzdání se nepřátelských myšlenek, vyhýbání se sebechvále, vyrovnanost v úspěchu i neúspěchu, respekt k moudřejším, trpělivost, odpouštění atd.




Důsledky špatného stravování
V Dhanvantari-samhitě, která je součástí Garuda Purány je za příčinu nemocí označeno špatné trávení. Nemoci mají svůj původ někde v trávicím traktu, kde se hromadí nestrávená potrava nazývaná „áma“. Kvůli neuváženým stravovacím návykům a špatnému trávení (způsobené úzkostí, hněvem, nekvalitním jídlem) se áma začíná hromadit v žaludku nebo v předních částech tenkého střeva. Jde o první stádium nemoci nazývané čhaja. V tomto stádiu je léčení nemocí pro ájurvédskou medicínu nejsnadnější. Naopak alopatické léky v tomto stádiu prakticky nepomáhají. Áma se může v důsledku blokád hromadit i v dalších částech střev. Místu, kde vzniká nemoc, se říká múlasthána. Ájurvéda hovoří o třech dóšách: váju dóše (vzduchu, nebo také nervovém systému), pitta dóše (žluči, metabolickém systému) a kapha dóši (hlenu, sekrečním systému). Áma nabývá charakteru jedné nebo někdy dvou dóš. Jemnými příznaky nemoci v tomto stádiu je apatie, těžkost, pobledlost a někdy ztráta chuti. Někteří inteligentní lidé začínají s léčbou v tomto stádiu nemoci.

Dalšímu stádiu se říká prakópa. Když problémy nejsou odstraněny, nahromaděná áma začíná v múlastháně kapalnět. Žízeň, pálivé pocity, kyselé říhání a plynatost jsou symptomy tohoto stádia. Teď již toxiny začínají procházet skrze stěny žaludku a střev a začínají cirkulovat po těle. Tomuto se říká narušení dóši (áma je povahou dóš).

Třetím stádiem nemoci je prašava. Toxiny se nyní dostávají skrze tři hlavní oběhové systémy do celého těla (propojený systém trávicí a dýchací soustavy, krevní systém a systém spojující životní orgány a kosti). Tyto toxiny se pak usazují na prvním slabém místě, které nemá vybudovanou ochranu. Příznaky tohoto stádia jsou nechutenství a bolesti břicha.

Čtvrtým stádiem je sthána-sanskrija. Toxiny, neboli dóša se hromadí na postiženém místě. Tím se v těle jedna z dóš začíná vychylovat z rovnováhy. Dobré zdraví představuje rovnováhu těchto dóš. V tomto stádiu se začínají hromadit nechtěné bakterie a viry. A to je právě stádium, kdy lidé na západě chodí za lékařem, který předepíše léky na potlačení těchto příznaků nemoci. Ájurvédská medicína slouží k tomu, aby vyrovnala patřičnou dóšu. Mikroorganismy, které způsobili nemoc, tak přijdou o svoje místo působení. A to je skutečný způsob, jak léčit nemoci, když už se objeví. Ale s touto medicínou souvisí i správná životospráva. Snažit se roznítit oheň a přitom na dřevo stále lít vodu, není moc dobrá strategie.




Zdraví z pohledu tělesné konstituce, kvalit přírody a tří dóš
Podle ájurvédy stav našeho zdraví obecně ovlivňují tři typy konstitucí podle různých kombinací základních elementů (pevných, kapalných, plynných, ohňových a éterických), dále guny (tři kvality hmotné přírody – dobro, vášeň, nevědomost) a rovnováha energií nazývaných dóši (váta, kapha a pitta). Váta ovládá tělesné pohyby, pitta ovládá přeměny v těle a kapha ovlivňuje tělesnou stabilitu. Podle převahy určitých elementů, kvalit a dóš hovoříme o třech konstitučních kategoriích: fyzické, mentální a podle dóš. Faktory jako stav semene a vajíčka stejně jako mentalita rodičů při početí ovlivní elementy fyzického těla a kvality hmotné přírody, které duše nabude při zrození. Stav tělesných energií se nazývá dóšická prakriti a je ovlivněna stavem dóš rodičů při početí a také matčinými zvyky během jejího těhotenství. Pro udržení zdraví je nejdůležitější rovnováha tří dóš.

Tři dóši ovládají životní energie fyzického a subtilního těla a podle převahy jedné nebo více těchto energií se naše konstituce (prakriti) vyznačuje příslušnou dóší nebo jejich kombinací. Například, když je u otce a matky při početí prominentní pitta, dítě se narodí právě s konstitucí tohoto typu. Jestliže u otce převládá pitta a u matky váta, pak se dítě narodí s konstitucí pitta a váta. Váta ovládá všechny životní vzduchy a řídí různé pohyby včetně vnímání nervového systému a také má vliv na pocit úzkosti. Pitta řídí látkové přeměny a je hlavní energií řídící trávení potravy a vstřebávání myšlenek. Kapha určuje tělesnou strukturu, stabilitu a mentální spokojenost.

V sanskritu dóša znamená „chyba“. Proto se váta, pitta a kapha nazývají dóši, neboť mají sklon k nerovnováze. Jejich rovnováha nebo nerovnováha v našem těle závisí na stravování a emocích. Jak jídlo tak emoce lze rozdělit na šest chutí, kterým se v sanskritu říká rasy. Mezi těchto šest ras patří: sladká, slaná, kyselá, ostrá, svíravá a hořká chuť. Vzájemná kombinace těchto chutí přináší různé výsledky. Na emocionální rovině vyrovnanost těchto chutí přináší spokojenost, rozlišovací schopnost, radost, introspekci a touhu po zlepšování. Pokud by ale tyto emoce byly přílišné, mohly by způsobit samolibost, chamtivost, závist, hedonismus, netrpělivost nebo hněv, nejistotu a zármutek. Každá chuť se vyznačuje určitými vlastnostmi, které ovlivňují dóši. Například hořká chuť, která je převážně složena ze vzduchu a éteru, ochlazuje a vysušuje, a proto nejlépe ze všech chutí vyrovnává pittu.

Je cenné znát svoji konstituci, stejně jako je dobré znát při ježdění autem, jaký má motor, kdy se mění olej apod. Když se na příklad narodíme s pitta prakriti, bude mít právě tato dóša tendenci vychylovat se z rovnováhy. Pitta nám dává schopnost rozlišování, organizování a dobré trávení. Příliš pitty může ale způsobovat vyrážky, vředy, krvácení, hněv a podrážděnost. Člověk s pitta prakriti ale může správným životním stylem udržovat tuto dóšu v rovnováze a využít pozitivní vlastnosti její povahy. V tomto případě mezi žádoucí chutě patří sladká, svíravá a hořká, protože organismus ochlazují, vysušují, jsou těžké, a tak pittu balancují.

Podle ájurvédy vyvážená strava obsahuje všechny chutě zastoupené v poměru odpovídajícím konstituci jedince, fyzickému a mentálnímu stavu, ročnímu období a věku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://www.nityananda.cz
 
Další pohled na ajurvédu
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
KVALITA DOBRA / QUALITY OF GOODNESS :: Věrouka / Doctrine :: Ajurvéda / Ayurveda-
Přejdi na: