Skupina hledačů Pravdy. / Group of seekers for The Truth.
 
PortálPříjemFAQCalendarSeznam uživatelůUživatelské skupinyHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Ostrov pokladů

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
द्वैपायन दास
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 182
Join date : 15. 12. 11
Age : 24
Location : Praha / Prague

PříspěvekPředmět: Ostrov pokladů   19.02.12 12:41

Vypravěč: Je noc. Uprostřed zvířené mlhy, uprostřed inkoustového moře se vzdouvá a skřípe loď. Její lampy
žhnou v houstnoucí temnotě.
Na můstku stojí shrbená postava oblečená v potrhaném voskovaném plášti proti dešti, šílená duše jejíž odvaha
je spálena intoxikací. Myslí si, že je sám na palubě. Začal tuto cestu plnou očekávání dobrého za slunného
počasí za klidného, teplého moře.
A teď je ztracen v noci jeho nevědomosti. Jeho bláznivě hledící, krví podlité oči nevidí nic mimo studené vlhké
prázdnoty.
Na nebi není ani hvězdička, podle které by se dala určit poloha lodi. Žádné světýlko nenapovídá, že by
v blízkosti byla nějaká loď nebo pobřeží. Žádný zvuk, pouze šplouchání vln a stříkání vodní tříště.
Duše: „Urazil jsem 84 mil.“
Vypravěč: Křičí námořník, slova vyráží z jeho divoce se kroutících úst jen proto, aby byly okamžitě pohlceny
lhostejnou nocí.
Duše: „84 mil, uplavu dalších 84. Hledám ostrov pokladů a nakonec ho najdu.“
Vypravěč: Jiný hlas promlouvá z temnoty vedle něho, tenhle je klidný, ujišťující, přikazující.
Nadduše: „Nevíš co hledáš, dovol mi, abych tě vedl.“
Vypravěč: Tato slova se ozývají po širokých vodách.
Duše: „Tak to jsi zase ty“
Vypravěč: Vzteká se rádoby pilot.
Duše: „Tak tady jsi, už mě zase špehuješ jako předtím. Proč se mi neukážeš?“
Nadduše: „Můžeš mě vidět, jakmile budeš připraven následovat moje pokyny. Neudělal jsi zatím žádný
pokrok, jenom se plavíš v kruhu.“
Duše: „Poslouchej mě, já jsem tady kapitán.“
Vypravěč: Vrčí mořeplavec vystrašeně. Hlas odpovídá.
Nadduše: „To je ten problém. Moře je nebezpečné místo. Jsi ztracen, ale alespoň mne můžeš slyšet. Měl by jsi
mi dovolit převzít kormidlo, bouře může propuknout každým okamžikem a může rozdrtit tuto drobounkou
lodičku. Nebo tě svede nějaký přelud světla nebo pevniny. A nebo nějaká podvodní potvora rozmáčkne tuhle
loď svými čelistmi. A když nic jiného, tak se tato loď potopí jednoduše proto, že je stará a rozpadne se na kusy.
Duše: „Mluvíš nesmysly.“
Vypravěč: Námořník protestuje.
Duše: „Tahle loď je na plavbu velice vhodná a vede ji schopný námořník. A co se týká tvých povídaček o
nebezpečí, tak těm nevěřím. A jak by jsi mohl uchopit kormidlo – jsi přelud, duch.“
Vypravěč: Trpělivě, laskavý hlas pokračuje
Nadduše: „Ostrov pokladů, který hledáš neexistuje.“
Duše: „To jsou jen řeči. Viděl jsem na vlastní oči zlaté a stříbrné mince, které přivezli námořníci, kteří tam byli.
Řekli mi, že je tam toho spousta k nabrání.“
Nadduše: „Poklad, který se dá sevřít mezi chamtivé prsty není poklad, ale pouhý sen.“
Duše: „Ne, ne, ne, ty jsi sen, skutečné je to, co se třpytí jako zlaté.“
Nadduše: „To je jako když mol vletí do ohně. Povím ti, co je ten pravý poklad, můžeš ho najít v zemi tvořené
z duchovních drahokamů, kde rostou stromy plnící každé přání, kde tečou řeky nejčistšího nektaru.“
Vypravěč: Námořník pokyvuje hlavou, už ho to zajímá, ale ještě je pořád podezřívavý.
Nadduše: „Tato země se jmenuje Góloka. Nemůžeš se tam dostat lodí, po zemi a dokonce ani letadlem ne,
můžeš ji ale okamžitě dosáhnout skrze čistou lásku. Nejdražší osobou v té nádherné transcendentální zemi
Góloce je Kršna, nádherný chlapec s tmavou pletí s flétnou, který si věčně hraje s Jeho čistými oddanými a dělí
se s nimi o nejvyšší blaho Jeho božské lásky.“
Vypravěč: Námořník se ptá už více pokorným hlasem.
Duše: „Když se tam nemohu dostat lodí, tak jak můžu vidět toho … Kršnu?“
Nadduše: Tím, že se Mu odevzdáš. Tato loď je tvoje tělo a ty jsi duše. Ty se teď plavíš po nekonečném oceánu
m€yi, iluze. Ale pokud mi dovolíš vést tě k cíli, mne duchovnímu učiteli a průvodci v jedné osobě, budeš
požehnán nezměrným pokladem Boží lásky.“
Vypravěč: Námořníkova větrem ošlehaná tvář poklesla a ztvrdla v masku plnou tvrdohlavosti a podrážděnosti.
Duše: „Já bych se měl vzdát velení? Žádáš mne o příliš mnoho.“
Nadduše: „Ale co ty vlastně řídíš? Jsi ztracen.“
Vypravěč: Námořník svírá vzdorovitě kormidlo.
Duše: „Já jsem tady kapitán, slyšíš mě? JÁ JSEM KAPITÁN!“
Vypravěč: Ale jeho výkřiky tonou v násilném zavytí vzdušné bouře, která náhle udeřila o palubu a málem ho
srazila na zem.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://www.nityananda.cz
 
Ostrov pokladů
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
KVALITA DOBRA / QUALITY OF GOODNESS :: Databáze / Database :: Přednášky (textové) / Lectures (text)-
Přejdi na: